|
|
Vliv přídavku quercetinu na výskyt kokcidií u králíků
Dvořáčková, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá vlivem flavonoidu quercetinu na obsah oocyst kokcidií u králíků. Zároveň hodnotí i vliv na hmotnost, denní přírůstky, konverzi kr-miva, denní a celkovou spotřebu krmiva a biochemické parametry krve. Krmný pokus trval celkem 116 dní. Byly pro něj vytvořeny dvě skupiny odstavených králíků, po 6 kusech, plemene Japonský králík. Věk králíků byl 35–149 dní u pokusné a 31–145 dní u kontrolní skupiny. Průměrná hmotnost na začátku pokusu byla 267 g, na konci 2288 g. Pro skupinu pokusnou byla připravena speciální krmná směs s 1,9% přídav-kem quercetinu, jež byla podávána v množství 1, 2 a 4 g na den v závislosti na jejich zvyšující se hmotnosti. Přídavek 0,01 – 0,04 g/kus/den, flavonoidu quercetinu, neměl negativní vliv na zdravotní stav, užitkovost a biochemické parametry krve. Pokusná skupina měla nižší průměrný počet oocyst (EPG) než skupina kontrolní (quercetin = 328, kontrola = 640). Byl zjištěn statisticky významný vliv quercetinu na množství oocyst kokcidií (P < 0,05), způsoben pravděpodobně jeho antioxidačním působením, podporou imunit-ních reakcí a tím udržování zdravého prostředí střev. Quercetin tedy může být poten-ciální látkou pro prevenci kokcidiózy.
|
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Základní preventivní opatření každého chovu má zásadní vliv na celkový zdravotní stav drůbeže a dá se tak předcházet nemalým ekonomickým ztrátám. Cílem této práce bylo získat základní poznatky o výskytu oocyst kokcidií v trusu a o výskytu patologických změn na střevní sliznici brojlerových kuřat po podání vybraných krmných doplňků. Pozorování proběhlo vždy na 250 kusech jednodenních brojlerových kuřat ve sledovaném období zima 2013 a léto 2014. Byly vytvořeny čtyři pokusné (prebiotika, probiotika, homeopatika, kokcidiostatika) a jedna kontrolní skupina. Pokusným skupinám byly podávány vybrané krmné doplňky od 6. dne života po dobu 14 dní. Směsné vzorky trusu byly odebírány dvakrát týdně a následně zpracovávány v laboratoři. Pod světelným mikroskopem byla poté sledována frekvence výskytu oocyst kokcidií. Dále byla během plánovaných porážek kuřat (vždy u pěti kusů z každé skupiny) odebrána a vyšetřena střeva (celkem ve třech opakováních po 7 dnech), aby se potvrdil nebo vyvrátil výskyt patologických změn spojených s kokcidiózou drůbeže. Při pokusu byla prokázána snížená frekvence výskytu oocyst kokcidií v trusu kuřat u všech skupin ze zimního i letního sledovaného období. Patologické změny na sliznici střev však prokázány nebyly.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Chov drůbeže dnes představuje 30% spotřebu veškerého masa. Tam, kde se drůbež chová, jsou parazité vždy velkým problémem. Tento problém se vyskytuje ve velkochovech i malochovech a představuje nemalé ekonomické ztráty. Cílem tohoto pokusu bylo získat základní údaje o výskytu oocyst kokcidií v trusu nosných slepic, kterým byly formou krmných doplňků podávány preparáty s předpokládaným vlivem na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Pokusu probíhal na 26 kusech nosného typu slepic. Byla vytvořena pokusná a kontrolní skupina po 13 kusech. Pokusné skupině byla prebiotika (Biopolym), probiotika (Lactovita) a homeopatika podávána 14 dní a mezi každým preparátem byla 14 dní pauza. Vzorky trusu se odebíraly 1x týdně a byly následně vyhodnoceny v laboratoři. V tomto pokusu nebylo v žádné ze skupin prokázáno snížení frekvence oocyst kokcidií.
|
|
|
Osud oocyst kryptosporidií v prostředí, při kontaktu s různými skupinami bezobratlých
KOCIÁNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá výskytem, rozšířením a destrukcí oocyst kryptosporidií v prostředí. Zaměřuje se zejména na kontakt s různými skupinami bezobratlých. Poukazuje na to, co se s oocystami děje, po průchodu tělem bezobratlých, neboť někteří mohou oocysty trávit a destruovat, jiní mají roli mechanických přenašečů. Další informace jsou o různých metodách, které se používají pro detekci oocyst v prostředí nebo v těle různých bezobratlých živočichů.
|
host ::
RSS.